Jdi na obsah Jdi na menu

     Obec Brčekoly se nachází v Chrudimském okrese a nalezli byste ji 5 km na severovýchod od Chrasti. Jedná se o klidný a malebný kout tohoto okresu. Vsí protéká řeka Žejbro, která zásobuje vodou velký rybník pod vsí. Mimo to jsou v obci ještě dva hospodářské malé rybníčky. K dnešnímu dni zde žije 119 obyvatel a věkový průměr dobré poloviny z nich je pod 30 let.

Kterak obec Brčekoly ke svému názvu přišla
Za tímto názvem stojí skutečnost, že ves neměla v minulosti nouzi o vodu. Na mokřinách v místech dnešního velkého rybníka se nacházela rozsáhlá proutnice, která byla zdrojem materiálu pro tzv. brče do kol (loukoťová kola hospodářských povozů).
 
Z kroniky obce Brčekoly
Ves tato, jež v nejstarších zápisech sluje Brčekoly, náležela ve 12.století ke zboží kláštera podlažického a když tento byl zrušen, přivtělena byla ke zboží chrasteckému. Vysvítá tak z trhové smlouvy z roku 1542 ve středu před svatým Vítem dle které Bohouš Kostka z Postupic dvůr a klášter podlažický, Chrast, ves Brčekoly a jiné prodal Michalovi z Chlumu a Košumberka a to za 6048 kop grošů. Po smrti Albrechta Slavaty z Chlumu a Košumberka koupil statek chrastecký i Brčekoly Václav Berka z Dubé u Lípy a po smrti jeho r. 1601 ujala statek ten Markéta Berková z Lípy u Rychmburku, která r. 1601 dne 3.8. prodala dvůr žilovský, Brčekoly a Lhotu Anně Slavatové ze Smiřic za 14 000 kop míšenských. Vsi tyto spravovala paní tato toliko 6 let, neboť již r. 1607 dne 23.4. koupil je od ní Jan Diviš ze Žetotína za 17 000 kop jenž přidělil je k Chroustovicům.
 
Roku 1661 žili v Brčekolech Václav Lípa, Matěj Klička, Vít Svítek, Janek Valenta, Jiří Kovárník, T. Branbůrek, Jan Kučera, Matěj Kučera. V roce 1920 školou příslušíme do pětitřídní školy v Rosicích. Řídící učitel Josef Bendák, kterého střídá Jaroslav Vačkář.
 
Školné se platilo paušálně. Rodiče dítek, kteří měli pozemky platili za své dítky školní plat, za chudé dítky z pokladny obce.
 
Zvon s nápisem ,,obec Brčekoly L.P. 1920" a ,,Pravda vítězí" za 2 555 Kč visí v kapli ve středu vsi. První žádost o postavení školy byla již v r. 1887. Další žádost 23.11.1921 a povolení jednotřídní samostatné školy v Brčekolech. Dne 25.7.1923 komisielní šetření místa pro školu. Stavba byla zadána staviteli Šárovi z Chrasti. 159 430,90 Kč budova, 9 163,82 Kč plot, ošalování a zasklení verandy 1 000 Kč. Nábytek do školy udělal Vincenc Kysela za 5 205 Kč.
 
Kolaudace školy byla provedena dne 22.1.1926 (výlohy kolaudace 427,20 Kč).
 
Náklad na stavbu školy uhrazovati se bude zvýšenou obecní přirážkou, která v r. 1925 činila 917%, v r. 1926 1 550% a v dalších letech tak, aby náklad byl uhrazen do 1.1.1930. Dne 13.4.1926 byl ustaven učitel Antonín Vacek a dne 15.4.1926 bylo zahájeno vyučování. Subvence na školu od zemského správního výboru činila 20 000 Kč.
 
Výnosem ze dne 12.12.1927 se politická obce Brčekoly vyškolila ze školní obce Rosice. Od 1.9.1927 navštěvuje školu 29 dětí.
 
Místní školní rada z Chroustovic dožadovala se, aby obec zdejší platila školené za chudé děti z Brčekol do měšťanské školy tamní docházející penízem 150 Kč za jedno dítko. Dne 25.8.1929 se přistěhoval nový správce školy Jindřich Polívka, dříve učitel v Trojovicích.
 
Ve škole mimo předepsaných učebních předmětů dostává se dítkám praktického výcviku v zahradnictví neboť stávající správce školy jest milovníkem zahrady a s ochotou zasvěcuje svěřené jemu dítky do těchto prací. V r. 1933 dle nadace pro vánoční nadílku obdrželo 32 dítek - každé dárek za 41 Kč. V r. 1938 dochází do školy pouze 13 dítek. Každé dostává vánoční nadílku za 100 Kč. V r. 1945 nastal velký úbytek školních dětí a škola z moci úřední byla zavřena. Do Rosic dochází 6 dítek. V dubnu 1945 na trati lokální dráhy od Rosic do Hrochova Týnce bylo Němci nahromaděno vagón vedle vagónu s obsahem benzínu, olejů a třaskavin různého druhu.
 
Dne 18.4.1945 kolem 10-té hodiny večerní, když obyvatelstvo obce pohříšeno bylo v první spánek, byla naše obec vyděšena výbuchem těchto třaskavin v místech naší zastávky Brčekoly. Přednosta zastávky a velklá rozložitá hruška zmizela beze stopy. Výbuch trval několik vteřin, následky jeho však byly hrozné. Vybuchlo a rozmetáno bylo 6 vagónů, z části do země pohlcených z větší části roztrhaných a rozmetaných po okolních pozemcích v okruhu 2 km. Směr výbuchu k Chroustovicům. Nejvíce utrpěly budovy v Brčekolech. Okna úplně vytlučena, skla zasekána do nábytku a stěn, zraněni lidé a zvířata. Všechno obyvatelstvo zděšeně vybíhalo, účinek výbuchu se projevil i v obcích okolních. Na místě výbuchu jáma 15 m široká, 40 m dlouhá a 10 m hluboká. Založení výbuchu přisvojovali si partyzáni, zjištěno to však nebylo.
 
V květnu prožíván útěch Němců z válečných front a území směrem k říši. Provoz po silnici Březovice - Hrochův Týnec se ve dne v noci netrhl. Ruským vojskem pronásledované německé vojsko a obyvatelstvo překotně prchá. Jejich majetek, vozy s koňmi, šatstvo, domácí zařízení zabíralo domácí a okolní obyvatelstvo odnášejíc a odvážejíc si to domů, tak dostalo se lidem majetku různého, koní a vozů. Ruské vojsko jako naši osvoboditelé usadilo se v Brčekolech a okolních obcích.